|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
Aesthetics of Periphery and Border (To Selected Aspects of Periphery and Border Phenomenon in Slovak Literature of the 20th Century in Central European Context).
Passia, Radoslav ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Barborík, Vladimír (oponent) ; Káša, Peter (oponent)
Radoslav P a s s i a Estetika okraja a hranice (K vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte) Abstrakt Táto dizertačná práca sa venuje vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte. V úvodnej časti Hranica autor analyzuje niektoré texty stredoeurópskych autorov, ktoré sú tematicky zasadené do prostredia východných Karpát. Tento multietnický región je jedným z relatívne nezávislých kultúrnych areálov strednej Európy a je charakterizovaný unikátnou kombináciou hraničných izoglos geografického, jazykového a kultúrneho charakteru. Autor považuje za jeden z charakteristických prvkov literárneho zobrazenia východokarpatského hraničného areálu v 20. storočí naratívnu perspektívu cudzinca, vyhnanca alebo prisťahovalca v kombinácii s témami hranice a konfliktu medzi domácim a cudzím. Autor opisuje aj základné ideologické konštanty spojené s literárnym zobrazením tohto areálu. Spisovatelia (najmä českí a poľskí), ktorí nepochádzajú z východokarpatského hraničného areálu využívajú postavy cudzincov predovšetkým na reflexiu vzťahu medzi moderným a tradičným. V prózach autochtónnych autorov sa prostredníctvom postáv cudzincov často zobrazuje sebakolonizačné kultúrne úsilie areálu vo vzťahu k...
|
| |
|
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování
Šebek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování Mgr. Josef Šebek Abstrakt Ve své disertační práci Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování se autor zabývá problematikou zprostředkování mezi literárním textem a jeho sociálním kontextem. Zaměřuje se na dva významné současné kontextově orientované přístupy: teorii literárního pole vypracovanou Pierrem Bourdieuem a kulturní materialismus, formulovaný nejprve Raymondem Williamsem a poté rozpracovaný Alanem Sinfieldem a Jonathanem Dollimorem, a chápe je jako dva základní, komplementární modely zprostředkování: teorie literárního pole postuluje existenci (relativně) autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do sociálního kontextu, "společensko-materiálního pohybu" (Williams). Po úvodním nastínění problematiky se autor zabývá Bourdieuovou teorií literárního pole, jeho "novou vědou o dílech" a následně současnými postbourdieuovskými přístupy (Alain Viala, Anna Boschetti, Jacques Dubois, Gisèle Sapiro, Pascale Casanova, Bernard Lahire, Jérôme Meizoz, Geoffroy de Lagasnerie), které teorii literárního pole aplikují, rozvíjejí a modifikují, a využívá je ke kritice této teorie...
|
|
Literary Field and Literature in Early Post-war Period Taiwan ( 1945-1949)
Dluhošová, Táňa ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Andrš, Dušan (oponent) ; Findeisen, Raoul (oponent)
Literárne pole a literatúra v ranom povojnovom období na Táiwāne (1945-1949) Abstrakt Cieľom predkladanej práce je analýza literárneho poľa a literatúry v rane povojnovom období (1945-1949). Toto obdobie, kedy sa Táiwān po 50. rokoch japonskej kolonizácie vrátil pod správu Číny, je pre dejiny tohto územia dôležité. V tomto období nielen vznikli opatrenia smerujúce k sinizácii táiwānskej spoločnosti, ale tiež sa začína artikulovať táiwānská kultúrna špecifičnosť, ktorá sa vymedzuje vočí čínskej kultúre a ktorá bola znovu objavená v 80. rokoch 20. storočia v rámci hnutia za táiwānizáciu (běntŭhuà). Predkladaná práca vychádza z koncepcie literárneho poľa od francúzskeho sociológa Pierra Bourdieu (Kapitola 1). Literárne pole je štruktúra vzťahov činiteľov, ktorí akumulova- ním symbolického kapitálu usilujú o získanie dominantnej pozície. Symbolický kapitál v Bourdieuho chápaní je umelecká či akademická prestíž, ale na Táiwāne sa jednalo o skôr o kombináciu prestíže a politického vplyvu. Získaním dominantnej pozície činitelia získava- jú možnosti definovať, čo je Táiwān (predovšetkým vo vzťahu k Číne), aká je jeho kultúra a literatúra. Druhá kapitola predstaví historické pozadie povojnového obdobia. Zameriava sa na proces ekonomickej a politickej integrácie ostrova a na popis Incidentu 2.28 (1947), ktorý je v...
|
|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
Aesthetics of Periphery and Border (To Selected Aspects of Periphery and Border Phenomenon in Slovak Literature of the 20th Century in Central European Context).
Passia, Radoslav ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Barborík, Vladimír (oponent) ; Káša, Peter (oponent)
Radoslav P a s s i a Estetika okraja a hranice (K vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte) Abstrakt Táto dizertačná práca sa venuje vybraným aspektom fenoménov okraja a hranice v slovenskej literatúre 20. storočia v stredoeurópskom kontexte. V úvodnej časti Hranica autor analyzuje niektoré texty stredoeurópskych autorov, ktoré sú tematicky zasadené do prostredia východných Karpát. Tento multietnický región je jedným z relatívne nezávislých kultúrnych areálov strednej Európy a je charakterizovaný unikátnou kombináciou hraničných izoglos geografického, jazykového a kultúrneho charakteru. Autor považuje za jeden z charakteristických prvkov literárneho zobrazenia východokarpatského hraničného areálu v 20. storočí naratívnu perspektívu cudzinca, vyhnanca alebo prisťahovalca v kombinácii s témami hranice a konfliktu medzi domácim a cudzím. Autor opisuje aj základné ideologické konštanty spojené s literárnym zobrazením tohto areálu. Spisovatelia (najmä českí a poľskí), ktorí nepochádzajú z východokarpatského hraničného areálu využívajú postavy cudzincov predovšetkým na reflexiu vzťahu medzi moderným a tradičným. V prózach autochtónnych autorov sa prostredníctvom postáv cudzincov často zobrazuje sebakolonizačné kultúrne úsilie areálu vo vzťahu k...
|
| |